Fytopatologie

Kartičky

Zamíchat Srovnat

#6

Hnědá hniloba vzniká po napadení dřeva:

#6

Celulozovorními houbami - rozklad celulózy, kostkovitý rozpad, dřevo ubývá na hmotnosti, lignin neovlivňuje, lignin se pouze uvolňuje.

#97

Jaké jsou druhy hub z hlediska výživy:

#97

saprofytické, parazitické, mykorhizní

#98

Jaké jsou plodnice při nákaze Lophodermium pinastri?

#98

Anamorfní - Leptostroma pinastri (hysterothecium)

#54

Hnědák schweinitzův (Phaeolus schweinitzii) způsobuje:

#54

červenohnědou hnilobu dřeva jehličnanů s hranolovitým rozpadem, která postupuje až do 10m výšky: jednoleté žluté plstnaté plodnice, postupně hnědnoucí, vyrůstají na bázi kmene nebo na povrchu hrabanky nad vyhnilými kořeny

#7

Laetiporus sulphureus (Sírovec žlutooranžový):

#7

Polyfágní druh na listnáčích, dřevokazná houba především dubů, vrb a jasanů Basidiomycota, dlouholetý ranový parazit přestárlých dubů

#79

Phelinus pini (Ohňovec borový):

#79

napadá borovice (méně častěji modřín) v mýtných a hlavně předmýtných porostech ve 20-30 letech až je vyvinuté jádrové dřevo, které napadá

#175

Jakým způsobem a čím se šíří Phytophthora alni?

#175

Šíří se pomocí zoosporangií ve vodním prostředí. Zoosporangia se aktivně pohybují pomocí dvou bičíků a chemotkticky vyhledávají hostitele. Může se šířit i ve formě mycelia s infikovaným materiálem unášeným vodou, šíří se také při záplavách nebo závlahou do školek.

#187

Houba Gemmamyces piceae nejčastěji napadá

#187

Pupeny smrku pichlavého

#99

Nejvyšší systematická kategorie:

#99

Opisthokonta

#12

Jakými způsoby se šíří dřevokazné houby?

#12

Sporami, myceliem.

#85

Phytopthora alni (Plíseň olšová):

#85

vytváří nekrozy a exudáty, zoospory

#46

Vyškrtněte houbu, která se nevyskytuje na modřínu:

#46

Rezavec pokožkový x Ohňovec borový Ohňovec Hartigův Hnědák Schweinitzův

#39

Choroby asimilačních orgánů jehličnatých dřevin nepůsobí:

#39

Schisophyllum commune.

#178

Pevník krvavějící (Stereum sanguinolentum)

#178

Parazituje na smrku. Napadá jehličnaté dřeviny poškozené zvěří. Je saproparazit.

#180

Jaké znáte dva typy mykorhiz?

#180

Endomykorhiza a ektomykorhiza

#94

Který houbový patogen způsobuje bílou vláknitou hnilobu kořenů dubu?

#94

Inonotus dryadeus

#8

Ve smrkových porostech je častou dřevokaznou houbou:

#8

Armillaria – václavka Heterobasidion annosum - kořenovník vrstevnatý Phellinus chrysoloma - ohňovec smrkový Onnia circinata - ǎubkatec smrkový Coniophora piceae - popraška smrková Climacocystis borealis - plstnateček severský Postia stiptica - bělochoroš hořký Oligoporus ptychogaster - bělochoroš pýchavkovitý Fomitopsis pinicola - troudnatec pásovaný Stereum sanguinolentum - pevník krvavějící Bělochoroš hořký (Oligoporus stipticus)

#41

Uveďte příklady obrany semenáčků proti Sirococcus conigenus:

#41

Zabezpečení přiměřené zálivky, dostatečné větrání, důsledná likvidace plevelů, preventivní fungicidní postřik

#35

Jakým způsobem a čím se šíří Phytophtora alni?

#35

Vodou - zoospory (pohyblivé s dvěma bičíky) nebo myceliem na infikovaném materiálu unášeného vodou. Školkařským materiálem, který byl pod záplavou.

#102

Co je syrrocium?

#102

myceliální plát, který vyrůstá pod kůrou

#189

Hnědá hniloba vzniká po napadení dřeva

#189

Celulózovorními houbami. Jehličnanů a někdy i listnáčů.

#26

Co napadá dub a kaštanovník?

#26

Fistulina hepatica Inonotus dryadeus

#69

Vyjmenujte nejdůležitější dřevokazné houby na dubu:

#69

Fistulina hepatica Inonotus dryophilus Inonotus dryadeus Laetiporus sulphureus Phellinus robustus Phellinus torulosus Pleurotus dryinus

#174

Jaké jsou příčiny a symptomy tracheomykózy (grafinózy) jilmů?

#174

Žloutnutí, vadnutí a postupné odumírání listů, které často neopadávají a zůstávají až do zimy. Prosychání koncových větví a v koncovém stádiu i odlupování kůry. Vnitřním příznakem je ucpání cév myceliem nebo tylami a zabarvení letokruhů vlivem produkce toxického metabolitu. Objevuje se také shlukovitý růst větví.

#21

Heterobasidion annosum (Kořenovník vrstevnatý):

#21

Nejvíce škodí v borových monokulturách. Může vystoupat až do 18 metrů. V další fázi dřevo červené (červená hniloba) a v konečné světlé a bílé skvrny a tmavé tečky.

#82

Climacocystis borealis (Plstnateček severský):

#82

ve starších porostech na smrku, způsobuje vylamování

#55

Rez vejmutovková (Cronartium ribicola):

#55

dvoubytná rez, napadá borovici vejmutovku a všechny pětijehličnaté borovice po dvou letech po infekci na jaře tvorba tzv. aeciospor, které infikují druhého hostitele - rybíz, pokud nejsou přítomny ložiska lze vidět ztenčení větve a praskající borku, semenáčky pojdou hned, starší jedinci postupně

#43

Jak působí kontaktní fungicidy?

#43

účinná látka zůstává na povrchu rostliny, kde působí především preventivně, v některých případech i kurativně, účinná látka se nestává součásti rostlinných pletiv

#93

Co způsobuje na javoru Eutypella parasitica?

#93

E. parasitica způsobuje rakovinné nádory na kmenech a kosterních větvích hostitelských rostlin. hnědou hnilobu jádrového dřeva javoru klenu

#67

Které houby nerostou na jehličnatých stromech?

#67

Inonotus cuticularis Innonotus obliqus Kretzchmaria deusta Pholiota squarosa Piptoporus betulinus Apiognomia errabunda Pleurotus ostreatus Polyporus squamosus Ganoderma applanatum Stereum rugosum atd.

#29

Laetiporus sulphureus (Sírovec žlutooranžový):

#29

Tmavá hniloba.

#100

Při zalesňování nelze kombinovat borovici s:

#100

Topol osika - riziko nákazy rzí Melampsora populnea.

#51

Jaké znáte typy mykorhiz?

#51

Endomykorhiza (podtypy - arbuskulární, erikoidní a orchideoidní) Ektomykorhiza Ektendomykorhiza - zvláštní typ ektomykorhizy, kdy na povrchu kořínků rostlin je vytvořen houbový plášť, avšak současně hyfy prorůstají do buněk kořene Arbutoidní mykorhiza - endomykorhiza, při níž zakrňuje kořen a výsledně se asociace podobá spíše ektomykorhize (wiki)

#89

Rzi napadající lesní dřeviny:

#89

Melampsora populnea, Coleosporium tussilaginis, Cronartium ribicola Pucciniastrum epilobii Thekopsora areolata Melampsorella caryophyllacearum

#173

Zdrojem infekce houbou Lophodermium pinastri jsou

#173

Opadané odumřelé jehlice v hrabance, na kterých se vytvářejí příčné, oválné černé plodničky otevírající se podélnou štěrbinou (tzv. hysterotecia)

#62

Rostlinolékařský pas, potvrzení o karanténních druzích, EU musí být opatřeny:

#62

regulované komodity, vyjmenované v prováděcím předpise rostlinolékařského zákona

#32

Kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosum), "červená hniloba":

#32

Způsobuje největší škody v borových porostech, někdy na listnáčích, basidiomycota, saproparazit, víceleté plodnice, hniloba se šíří střední částí dřeva, šíření kořeny, větrem a deštěm, mládky ranový.

#11

Co znamená dvoubytné? Uveď dva příklady dvoubytných rzí a uveď oba u hostitele?

#11

Pro svůj vývoj potřebuje dva hostitele. Rez vejmutovková (Cronartium ribicola):vejmutovka + pěti jehlič.borovice + Ribes spp. Obnaženka hrušňová (Gymnosporangium sabinae): Jalovec a hrušeň.

#33

Zdrojem infekce houbou (Lophodermium pinastri) jsou:

#33

askospory od konce května do konce srpna, askospory vyklíčí na jehlicích a prorostou průduchy dovnitř pletiv → plodnice leptostroma * konidii; Opadlé odumřelé jehlice v hrabance, na kterých jsou přes zimu vytvořené příčné teleomorfní plodnice pohlavního stádia otevírající se na jaře podílí sterbinovou .. hystorethecia s askosporami.

#188

Padlí dubové (Erysiphe alphitoides) nejčastěji způsobuje

#188

Snížení asymilační plochy a špatné vyzrávání letorostů

#104

Tracheomykorhizní odumírání

#104

Způsobeno hmyzem. Nejprve odumírají slabé větvičky, pak silné Symptom: zelené kusy větví na stromě, odumírá celý strom

#90

Saprofytické houby

#90

Žijí pouze na odumřelém rostlinném materiálu: Pholiota urivella Pholiota squarosa Polyporus squamosus Stereum rugosum Stereum hirsutum Phellinus ferruginosus a další

#44

Vyjmenujte rzi na BO (latinsky)

#44

Cronartium ribicola Coleosporium tussilaginis Melampsora populnea

#172

Kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosum)

#172

Chorobě se v lesnické praxi říká „červená hniloba“. Způsobuje největší škody ve smrkových monokulturách. Nejvíce jsou ohroženy porosty, kde smrk není původní

#52

Syrrocium:

#52

sterilní blanitý útvar mycelia u některých hub (troudnatec kopytovitý a pásovaný, václavka)

#183

Jaké jsou typické symptomy napadení jasanu houbou Hymenoscypus fraxineus (Chalara fraxinea)? (uveďte 2 příklady)

#183

Nekrózy na listech a jejich předčasný opad. Hnědavé až červenavé nekrózy výhonů a větví. Tvorba preventivních výhonů, shlukovité olistění.

#103

Co je nejčastější houbou ve smrkových porostech?

#103

Postia stiptica Heterobasidion parviporum Fomitopsis pinicola

#68

Které ekosystémy jsou nejvíce ohroženy invazí Phytophtora alni:

#68

Olšiny, mokřady s výskytem olše

#2

Plodnice, které mají houby ze skupiny padlí (řád Erisyphales) je typu:

#2

Chasmothecium

#5

Houba Gemmamyces piceae (Kloubnatka smrková) nejčastěji napadá

#5

Pupeny smrku pichlavého

#20

Vysvětlete, co je anamorfa a teleomorfa?

#20

Anamorfa: Nepohlavní stádium (konidie). Teleomorfa: Pohlavní stádium.

#77

Oxyporus populinus (Ostropórka topolová):

#77

Javor (Acer spp.), jilm (Ulmus spp.), buk (Fagus spp.), jeřáb (Sorbus spp.)

#47

Mezi závažné patogeny buku patří:

#47

Phythophthora cactorum Pleurotus ostreatus Inonotus cuticularis Inonotus obliquus

#64

Phellinus pini (Ohňovec borový) rozkládá

#64

vnitřní vyzrálé dřevo borovic a modřínu

#96

Vyjmenujte dvě Domény života:

#96

Bacteria, Archea, (Eukarya)

#81

Onnia circinata (Ďubkatec smrkový):

#81

stromy pokryté pryskyřicí, která se rozšiřuje směrem dolů, čočkovité útvary

#3

Druhým hostitelem rzi vejmutovkové (Cronartium ribicola) jsou:

#3

Meruzalky

#181

Co způsobují houby přenášené semeny?

#181

Snížení klíčivosti semen, zničení semen (během skladování, stratifikace), přenos chorob na semenáčky a poškození semenáčků.

#59

Inonotus hispidus (Rezavec štětinatý) - jaké napadá dřeviny a kde se vykytuje?

#59

Kmeny a větve starých ovocných stromů, nejčastěji jabloní (Malus spp.), dále na ořešáku (Juglans spp.), moruši (Morus spp.), jeřábu (Sorbus spp.), jilmu (Ulmus spp.), platanu (Platanus spp.) a jasanu (Fraxinus spp.)

#9

Jako sypavka se označuje choroba:

#9

Jehličnanů, kdy dochází k odumření a opadu jehlic

#58

Hymenoscyphus fraxineus (Nekróza jasanů) - příznaky:

#58

Rychle se zvětšující nekrózy listů a řapíků (letní období) a zejména hnědavé až černavé nekrózy výhonů a větví.

#185

Rhizomorfa je

#185

Útvar utvořený z houbových vláken podobný kořenům dřevin

#78

Phaeolus schweinitzii (Hnědák Schweinitzův) - jaké napadá dřeviny?

#78

Nejčastěji Picea abies, další smrky i další jehličnany (Pinus sylvestris, Abies alba, Pseudotsuga menziesii)

#1

Zkázu žaludů jak v porostech, tak skladovaných působí nejčastěji:

#1

Ciboria batschiana

#171

Václavka smrková

#171

Je houba poškozující kořenový systém a působící hnilobu kořenů a spodní části kmene. Může způsobovat vážné škody jak v dospělých porostech, tak i v kulturách.

#192

Jako sypavka se označuje choroba

#192

Jehličnanů, kdy dochází k odumření a opadu jehlic

#76

Apiognomonia erabunda:

#76

způsobuje skvrnitost listů

#72

Pucciniastrum epilobii (Rez vrbková)

#72

aecie (jaro) se tvoří na jehlicích jedle bělokoré na vrbku, kde vznikají uredospory (léto) na týchž listech * teliospor (podzim) přes zimu tvoří basidie, které infikují jedli

#184

Jaký je rozdíl mezi celulózovorními a lignivorními houbami?

#184

Celulózovorní – rozkládají celulózové složky dřeva (enzymy celuláza, celobiáza), uvolňuje se lignin => hnědnutí, kostkovité praskání, ztráta na váze, vznik hnědé hniloby Lignivorní – rozklad kromě celulózní složky i ligninové buněčné stěny, enzym polyfenoloxyláza, dřevo rozkladem světlá (u některých hub přechodně tmavne), kolem rozkládané části tmavý pruh, dřevo ztrácí váhu ale ne objem (nerozpadá se), často tzv. voštinovitá hniloba

#61

Jaký typ ošetření se volí proti sypavce borové (Lophodermium pinastri):

#61

preventivní

#15

Kterou dřevinu nejčastěji napadá houba Diplodia pinea?

#15

Pinus (Borovice).

#42

Seznamy karanténních škodlivých organismů ČR, které jsou shodné se seznamy v legislativě EU jsou uvedeny v přílohách:

#42

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072

#48

Chrysomyxa abietis patří z hlediska životního cyklu mezi jaké rzi?

#48

jednobytné

#38

Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius):

#38

basidiomycota, polyfág na listnáčích hlavně buku, parazit dospělých porostů, vnik poraněním a po několika letech víceleté plodnice, hniloba dělá trhlinky podél dřevných paprsků a letokruhů vyplněné bílým myceliem.

#92

Choroš šupinatý (Polyporus squamosus):

#92

parazitický, dřevokazný, infekce pahýly tlustých větví, plodnice jednoleté po několika letech parazitace, listnáče, bílá kostečkovitá hniloba, hnije od středu kmene a pak usychají větve

#34

Jaké jsou příčiny a symptomy tracheomykózy (grafiozy) jilmů?

#34

Houba se přenese na zralostním žíru bělokazem, houba zamezuje myceliem protékání mízy, což způsobuje usychání listů, větví, kmene a postupné opadávání kůry, usychání také způsobeno tylami – vychlípěniny doprovodných parenchymatických buněk, produkce toxického metabolitu = změna barvy vodivých pletiv.

#84

Douglaska:

#84

velice odolná na dřevokazné houby, může mít Hnědák schweinitzův

#195

Hnědák schweinitzův (Phaeolus schweinitzii)

#195

Způsobuje hnědou hnilobu dřeva jehličnanů s hranolovitým rozpadem, jednoleté žlutavé plstnaté plodnice, postupně hnědnoucí, vyrůstají na bazální čísti kmene nebo na třeni na povrchu hrabanky nad vyhnilými kořeny

#37

Troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola):

#37

Je saproparazitická dřevokazná houba napadající smrk, jedli i listnáče v místě poranění a vytvářející velké, víceleté, bokem přirostlé chorošovité plodnice s bílým okrajem a žlutočerveným povrchem postupně černajícím, hnědá hniloba, kostičkovitě se rozpadající.

#86

Jaký je rozdíl mezi celulozovorními a ligninovorními houbami?

#86

Celulozovorní houby = rozklad celulózy, kostkovitý rozpad, dřevo ubývá na hmotnosti, lignin neovlivňuje, lignin se pouze uvolňuje Ligninovorní dřevokazné houby rozkládají kromě celulózní a hemicelulózní složky dřeva také lignin. Uvolňuje se celulóza, barva se mění na světle hnědou až žlutobílou, houba působí bílou hnilobu. Dřevní hmota se rozpadá korozivně, dřevo je měkké a drobivé. Někdy vznikají uvnitř dřeva tzv. dvůrky - komůrky naplněné nestrávenou celulózou = voštinová hniloba.

#63

Fytosanitární regulace v ČR je stanovena:

#63

legislativními předpisy v ČR, které se shodují s legislativou EU

#83

Phellinus hartigii (Ohňovec hartiguv):

#83

mechanické poškození, napadá jedle

#13

Co jsou bazidiospory?

#13

Pohlavní spora (výtrus) stopkovýtrusných hub (Basidiomycota). Vzniká na tzv. bazidiích, které jsou obvykle umístěny na výtrusorodé vrstvě plodnice.

#31

Fistulina hepatica (Pstřeň dubový) – co napadá?

#31

Duby a kaštanovníky.

#30

Polyporus squamosus (Choroš šupinatý) – co napadá?

#30

Celou řadu listnatých dřevin – Juglans regia, Populus spp., Ulmus spp., Tilia spp., Fraxinus spp., Aesculus hippocastanum.

#73

Jmenuj alespoň jeden případ nového patosystému na území ČR:

#73

Na olších - Phytophthora alni Na jasanu - Chalara fraxinea

#22

Heterobasidion annosum (Kořenovník vrstevnatý) se vyskytuje:

#22

Většinou na kořenech, na pařezech i v pařezech, zejména ve starších borových porostech.

#70

Jaká jsou hlavní preventivní opatření při předcházení působení houbových patogenů v lesních školkách?

#70

Sanace půdy, ověřený prvek osiva, termoterapie, zbavení se mezihostitelů, umístění školky do vhodných lokalit

#179

Hlízenka žaludová (Ciboria batschiana)

#179

Je příčinou mumifikace žaludů. Má jako plodnice apothecia.

#186

Co to je a jak se nejčastěji projevuje rezistence škodlivých organismů vůči pesticidním přípravkům a co ji nejčastěji způsobuje?

#186

Odolnost vůči těmto přípravkům, projevuje se šířením patogena bez ohledu na použití přípravku. Způsobena může být nadměrným používáním přípravku.

#40

Zkázu žaludů jak v porostech, tak skladovaných, působí nejčastěji:

#40

Ciboria batschiana.

#56

Rakoviny na kmenech oslabených potlačených modřínů a drobné bílé číškovité plodničky (tzv. apothecia) s třásnitým okrajem a uvnitř se žlutým hymeniem vytváří :

#56

Lachnellula willkommii

#10

Václavka smrková (Armillaria ostoyae):

#10

Je houba poškozující kořenový systém a působící hnilobu ve spodní části kmene.

#182

Jaké druhy sypavek znáte na borovicích – minimálně 3 druhy s latinskými názvy

#182

Červená sypavka borovice – Mycosphaerella pini Hnědá sypavka borovice – Mycosphaerella dearnessii Sypavka borová – Lophodermium pinastri Sypavka borovicová – Lophodermium seditiosum Sypavka kosodřeviny – Hypodermella sulcigena Sypavka vejmutovková – Meloderma desmazieri

#17

Jak postupujeme při ochraně borovic ve školkách proti napadení sypavkou borovou?

#17

Monitoring: Na jaře kontrola hnědnutí a odumírání jehlici, opadané jehlice. Na jehlicích lze zjistit pyknidy, až na opadaných jehlicích se tvoří teleomorfní plodnice a černé příčné linie. Chemická ochrana: Ve školkách, kde se sypavka v minulém roce vyskytovala, ošetřujeme preventivně všechny borové sazenice.

#49

Jaké druhy sypavky znáte na borovicích (napište minimálně tři druhy):

#49

Lophodermium pinastri Lophodermium seditiosum Meloderma desmazieri Mycosphaerella pini Mycospherella dearnesii Cyclaneusma minus Hypodermella sulcigena

#28

Tracheomykorhizní odumírání:

#28

Původce Ophiostoma ulmi, Ophiostoma novo-ulmi.

#87

Co jsou rhizomorfy?

#87

typ trvalého podhoubí, které morfologicky připomíná kořeny rostlin. Jsou tvořeny stmelenými vlákny podhoubí na povrchu s černou kůrou, na špičce je přítomen apikální meristém

#101

Jak se šíří Allmylaria ostoyae?

#101

kořenovými doteky a kořenovými srůsty projevy: zbytnění kmene, na bázi pod kůrou bílé syrrocium šíření: plamencovitě po kmeni

#60

Plodnice Lachnellula willkommii (Barvenka modřínová) je typu:

#60

Apothecium

#23

Postia stiptica (Bělochoroš chlořký):

#23

Má ráda smrky, při poškození je napadne.

#74

Přenos:

#74

Chalara fraxinea - větrem Phytophtora alni - vodou - napadá břehové porosty olší, léze na bázích kmene

#36

Na prosychání borovice černé se nejvíc podílí:

#36

Opakované přísušky, teplotní extrémy, prudké zvraty počasí = zavadl pletiva; houba Sphaeropsis sapinea = Diplodia pinea – má pyknidy s konidiemi.

#191

Rezavec kmenový (Innonotus dyophylus) se vyskytuje

#191

Pouze na dubech

#176

Co je padání semenáčků a jaké jsou jeho příčiny?

#176

Způsob odumírání, při kterém je poškozen krček klíčící rostliny. Příčiny mohou být abiotického nebo biotického původu, z abiotických činitelů to je například tmavý substrát způsobující zasychání u povrchu nebo zrnko písku, které poškodí krček. Z biotických činitelů jsou to houby – rody Phythium, Fusarium, Rhizoctonia, Alternaria, Cylindrocarpon

#194

Bílé až hnědé plodnice rozlité na povrchu hrabanky nad vyhnilými kořeny nebo na kořenech vyvrácených smrků a tzv. „červenou hnilobou“ bazální části kmene se vyznačuje

#194

Heterobasidion annosum

#27

Inonotus dryophilus (Rezavec kmenový):

#27

Monofág dubu, postupný rozklad i bělového dřeva.

#66

Mezi závažné patogeny buku patří:

#66

Pleurotus ostreatus Polyporus squamosus Ganoderma applanatum Netcria spp. Stereum rugosum Phytophthora cactorum Inonotus cuticularis Inonotus obliquus Apiognomonia errabunda Kretzschmaria deusta Fomes fomentarius

#193

Syrrocium pod kůrou napadených stromů, plamencovitě postupující hniloba kořenů a báze kmene ohraničená černou linií, a tvorba kloboukatých plodnic na bázi kmene jsou příznakem napadení

#193

Armillaria ostoyae

#190

Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus) je

#190

Dřevokaznou houbou listnáčů, především dubů a jasanů

#16

Jaké znáte lesnicky významné rzi?

#16

Cronartium ribicola Coleosporium tussilaginis Melampsora populnea

#24

Fomes fomentarius (Troudnatec kopytovitý) – co napadá?

#24

Buk a další listnáče.

#50

Stereum sanguinolentum (pevník krvavějící):

#50

Je ranový saproparazit až parazit smrku + ostatní jehličnany Často napadá stromy poškozené od zvěře. Plodnice jednoleté rozlité skořicově až šedě hnědé, vznikají až po několika letech parazitace, ale za jsou to celoroční, oranžovo hnědá hniloba ohraničená tmavě Za vlhka, když se poškrábají – červenají

#14

Která houba způsobuje rakovinu modřínu a jaký má typ plodnice?

#14

Lachnellula willkomii – Brvenka modřínová, plodnice jsou apothecia.

#19

Jakým houbovým patogenem (obecně) je nejvíce ohrožena douglaska?

#19

Sypavky: Phaeocryptopus gaeumannii, Rhabdocline pseudotsugae.

#88

Co je termoterapie, kde se používá?

#88

máčení semen po určitou dobu ve vodě o teplotě letální pro patogeny (41°), ale neovlivňující životnost semen. Při termoterapii dochází k usmrcením hlízenky žaludové i ke zničení dalších hub, např. druhu Discula umbrinella. Používá se ve školkách.

#57

Hlízenka žaludová (Ciboria batschiana):

#57

semena ztrácí klíčivost, zplesnivění materiálu

#71

Mezi závažné patogeny buku patří:

#71

Apiognomonia errabunda Nectria spp. Phytophtora cactorum Pleurotus ostreatus

#91

Co jsou to zoospory?

#91

rejdivé nepohlavní výtrusy některých řas a hub; jejich tělo je tvořeno jednou buňkou bez buněčné stěny, opatřenou bičíky.

#80

Jakou hnilobu způsobují houby:

#80

Celulozovorní: tmavou - hranolovitá Lignivorní: světlou Voštinová - houba rozkládá dřeňové paprsky

#4

Bukové semenáčky jsou v mládí velmi ohroženy houbou:

#4

Phytophthora cactorum

#177

Na prosychání borovice černé se nejvíce podílí

#177

Opakované přísušky, extrémní teploty, prudké zvraty počasí a houba Sphaeropsis sapinea (synonimum Diplodia pinea)

#95

Mezi závažné houbové patogeny olše patří

#95

Inonotus radiatus, (Phytophthora alni - ne houba)

#25

Co není ve smrkových porostech?

#25

Inonotus cuticularis – je jen v listnatých porostech. Inonotus hispidus – jen v listnatých porostech.

#75

Inonotus hispidus (Rezavec štětinatý):

#75

na jasanech, jilmech, ovocných stromech, způsobuje rakoviny

#65

Vyškrtněte houbu, která se nevyskytuje na modřínu

#65

Rezavec pokožkový Inonotus cuticularis x Ohňovec borový - Phellinus pini Ohňovec Hartigův - Phellinus hartigiil Hnědák Schweinitzův - Phaeolus schweinitzii

#45

Phellinus pini (Ohňovec borový) rozkládá

#45

vnitřní vyzrálé dřevo borovic a modřínu

#53

Syrrocia na bázi kmene jsou příznaky napadení:

#53

Armillaria ostoyae

#18

Jaký je rozdíl mezi kontaktními a systémovými fungicidy?

#18

Kontaktní: Účinná látka zůstává na povrchu rostliny, působí preventivně i kurativně – jsou náchylné na smytí vodou. Systémové: Látka je přijímána rostlinou vodivými pletivy uvnitř rostliny.