Lednická pedologie

Kartičky

Zamíchat Srovnat

#1

Na žulách lze očekávat především

#1

kyselé půdy

#2

U těžkých jílovitých půd je problémem

#2

nízká propustnost pro vodu

#3

Huminové kyseliny

#3

představují nejkvalitnější složku humusu

#4

V průběhu humifikace dochází ve složení organické hmoty

#4

k relativnímu snížení obsahu vodíku

#5

V kyselých lesních půdách

#5

je omezený rozklad org. hmoty

#6

Nepromyvný vodní režim

#6

znamená převahu výparu nad srážkami

#7

Půdní vzduch má ve srovnání s atmosferickým obvykle

#7

výrazně vyšší obsah CO2

#8

Struktura půdy je příznivější

#8

za přítomnosti kationtů s ox.č. 2 nebo 3

#9

Elektropozitivní koloidy (bazoidy) v půdě poutají hlavně

#9

anionty

#10

Dlouhodobé promývání půdy vysokými srážkami může vést v půdě k

#10

illimerizace

#11

Mezi půdy s velmi dobrým stupněm nasycení bazickými kationty patří

#11

černozemě

#12

Příčinou omezeného rozkladu organické hmoty nadložního humusu na organozemích je především

#12

malé provzdušnění

#13

Velmi tenký až chybějící humusový horizont A a mocnější horizonty F+H jsou znakem nadložního humusu typu

#13

Mor

#14

Vývoj z rozpadů pevných a zpevněných hornin je charakteristický pro

#14

rankery

#15

Typickým novotvarem v ochuzených horizontech En pseudoglejů jsou

#15

železomanganičité bročky

#16

Mezi bazické kationty nepatří

#16

kationty hliníku

#17

Podzolizace jako půdotvorný proces probíhá

#17

v silně kyselých podmínkách

#18

Sled horizontů O-Ah-Bv-C je typický pro

#18

kambizem

#19

"Subtyp ""luvický"" znamená"

#19

těžké půdy s převahou jílnatých částic

#20

Mezi obligatorní faktory půdotvorného procesu nepatří

#20

reliéf

#21

Fakultativním faktorem půdotvorného procesu je

#21

podzemní voda

#22

Mezi podmínky půdotvorného procesu patří

#22

půdotvorný substrát

#23

Objemové změny vody způsobené jejím zmrznutím působí v našich klimatických podmínkách do hloubky půdního profilu

#23

100 - 150cm

#24

Největší hmotu biomasy edafonu na jeden hektar půdy představují

#24

bakterie

#25

Zdrojem výživy saprofágů v půdě jsou

#25

ústojné látky (rozkládající se org. hmota)

#26

Základní trojrozměrná jednotka půdního pokryvu představující plochu několika dm2 až desítek m2 je

#26

Pedon

#27

Rašelinný horizont T, který obsahuje 1/3 - 2/3 objemu nerozložených organických látek označíme jako

#27

Mesický Tm

#28

Rašelinný horizont T, který obsahuje méně než 1/3 objemu nerozložených organických látek označíme jako

#28

Saprický Ts

#29

Rašelinný horizont T, který obsahuje více než 2/3 objemu nerozložených organických látek označíme jako

#29

Fibrický Tf

#30

Černický horizont Ac musí mít mocnost větší než

#30

30cm

#31

Vybělený albický eluviální horizont E zpravidla má

#31

lístkovitou až destičkovitou strukturu

#32

Kambický horizont není charakterizován

#32

vysokou nasyceností Al

#33

Mezi leptosoly nepatří půdní typ

#33

luvizem

#34

Půdní typ rendzina se vyvíjí na půdotvorných substrátech s vysokým obsahem

#34

karbonátů

#35

Aby mohl být povrchový organominerální horizont označen jako iniciální Ai musí splňovat následující podmínku

#35

mocnost do 5 cm a méně než 1% organické hmoty

#36

Půdní sedimenty, které jsou půdotvornými substráty například u fluvizemí označíme jako

#36

M

#37

Půdotvorný substrát ze kterého vzniká vlastní půdní profil označíme jako

#37

C

#38

Podložní horninu, která je výrazně odlišná od nad ní uloženého půdotvorného substrátu označíme jako

#38

D

#39

Regosoly jsou půdy, které se vyvíjejí na

#39

nezpevněných substrátech

#40

K referenční třídě vertisolů řadíme pouze půdní typ

#40

smonice

#41

Rozhodujícím půdotvorným faktorem nebo podmínkou pro vývoj litozemí na území ČR je

#41

klima

#42

Pro půdní typ litozem není typická stratigrafie

#42

O-Ah-R

#43

Půdní typ litozem se vyskytuje na území ČR

#43

v omezených areálech na celém území

#44

Půdní typ ranker se vyvíjí jen na

#44

Silikátových horninách

#45

Pro půdní typ ranker není typická stratigrafie

#45

O-Ac-Cr-R

#46

Půdní typ ranker se na území ČR vyskytuje

#46

ve všech LVS, s nadmořskou výškou však jeho podíl stoupá

#47

Půdní typ rendzina se nemůže vyvíjet na půdotvorných substrátech vzniklých zvětráváním

#47

fylitu

#48

Půdní typ rendzina se na území ČR vyskytuje

#48

převážně v krasových oblastech

#49

Půdní typ rendzina se na území ČR vyskytuje

#49

ve všech LVS, s nadm. výškou však jeho podíl klesá

#50

Pro půdní typ regozem neplatí tvrzení

#50

mají výrazný Bv horizont

#51

Pro půdní typ regozem není typická stratigrafie

#51

O-Au-C

#52

K referenční třídě fluvisolů řadíme i půdní typ

#52

koluvizem

#53

Lesní porosty, které označujeme jako měkký luh se zpravidla nachází na půdním typu, který označujeme jako

#53

fluvizem

#54

Zastoupení fluvizemí na území ČR s nadm. výškou

#54

klesá

#55

Pro půdní typ smonice je typický mocný, černá A horizont, který označujeme

#55

As tirsový

#56

Půdní typ smonice se vyskytuje na území ČR pouze

#56

omezeně v severních Čechách a jižní Moravě

#57

K referenční třídě kambisolů řadíme rovněž půdní typ

#57

pelozem

#58

Na území ČR dosud nebyl potvrzen výskyt půdního typu

#58

andozem

#59

Jako glej označíme půdy s výrazným reduktomofním horizontem v hloubce

#59

do 60cm

#60

Půdní typ kryptopodzol se vyskytuje

#60

v horských oblastech (max. cca 800mnm)

#61

Nejrozšířenějším půdním typem na území ČR je

#61

kambizem

#62

Půdní typ černozem se vyskytuje zejména v oblasti

#62

Polabí a jižní Morava

#63

Lesní porosty, které označujeme jako tvrdý luh se zpravidla nachází na půdním typu, který označíme jako

#63

černice

#64

Podmínkou vývinu půdního typu černozem je přítomnost půdotvorného substrátu

#64

eolických sedimentů- spraší

#65

Cicvár je novotvar, který vzniká vysrážením

#65

karbonátů

#66

Půdní typ se stratigrafií O-Ah-Ev-Bt-B/C-C je

#66

hnědozem

#67

Půdní typ se stratigrafií O-Ah-M je

#67

fluvizem

#68

Půdní typ se stratigrafií Ap-El-Btd-BC-C je

#68

luvizem

#69

Vlivem působení podzemní vody vzniká půdní typ

#69

glej

#70

Půdotvorný substrát pro vývoj kambisolů jsou

#70

pevné horniny

#71

Aktivní reakce půdy vyjadřuje

#71

aktuální kyselost či alkalita půdy

#72

Příčinou kyselé reakce půdy mohou být zejména

#72

vysoké srážky a vyluhování půdy

#73

Pro poutání nepolárních organických molekul v půdě je nejvýznamnější sorpce

#73

biologická

#74

Hodnota stupně nasycení půdy V=80% znamená

#74

vysoký podíl bazických kationtů v půdním sorpčním komplexu

#75

Velmi nízká mocnost horizontu A

#75

je typická pro formu nadložního humusu mor

#76

Obohacené horizonty Bt v půdním profilu

#76

jsou charakteristické výskytem jílových povlaků

#77

Forma nadložního humusu mor

#77

je typická pro podzoly a kryptopodzoly

#78

Podzolizace jako půdotvorný proces spočívá v

#78

transportu seskvioxidů Fe a Al a organických látek půdním profilem

#79

Vlivem zvýšené hladiny podzemní vody dochází k procesu

#79

glejovému

#80

Mateční hornina

#80

se na vývoji půdy uplatňuje svou strukturou, texturou i chemickým složením

#81

Výška obsahu písku v půdě

#81

snižuje schopnost půdy zadržovat živiny

#82

Sorpce iontů je vyšší

#82

v půdách s vyšším obsahem organické hmoty

#83

Huminové kyseliny

#83

jsou nerozpustné v kyselém prostředí

#84

Nekvalitní humus

#84

má vyšší zastoupení fulvokyselin

#85

Promyvný vodní režim

#85

je předpokladem vývoje podzolů a luvizemí

#86

Kapilární půdní voda

#86

je zadržována v jemnějších půdních pórech

#87

Pro dýchání kořenů rostlin

#87

může být využit i kyslík rozpuštěný v půdní vodě

#88

Nekapilární pórovitost půdy

#88

má význam pro proudění vody a provzdušnění půdy

#89

V rámci klimatu mají na vývoj a vlastnosti půd největší vliv

#89

teploty a srážky

#90

U lehkých, písčitých půd je problémem

#90

nízké poutání živin

#91

Fulvokyseliny

#91

mají velmi vysokou sorpční schopnost

#92

V průběhu humifikace dochází ve složení organické hmoty

#92

k relativnímu snížení obsahu kyslíku

#93

V kyselých lesních půdách

#93

převládají v rámci humusových látek fulvokyseliny

#94

Ke vzniku ochuzených a obohacených horizontů v půdě dochází

#94

v promyvném vodním režimu

#95

Gravitační voda v půdě

#95

je hlavním přenašečem látek v půdě

#96

Půdní vzduch má ve srovnání s atmosferickým obvykle

#96

výrazně nižší obsah O2

#97

Struktura půdy vyjadřuje

#97

zda půdní částice tvoří agregáty a případně jaké velikosti a tvaru

#98

Elektronegativní koloidy (acidoidy) v půdě poutají hlavně

#98

kationty

#99

Dlouhodobé převlhčení půdy vede

#99

k redukci trojmocného železa na dvojmocné

#100

Mezi půdy s velmi nízkým stupněm nasycení bazickými kationty patří

#100

kryptopodzol

#101

Mezi bazické kationty patří

#101

kationty hořčíku

#102

Příčinou omezeného rozkladu organické hmoty u formy nadložního humusu mor a podzolech je

#102

silně kyselé prostředí

#103

Výrazný a mocný humusový horizont A a slabé a někdy chybějící horizonty L,F,H jsou znakem nadložního humusu typu

#103

mull

#104

Vývoj z nezpevněných sedimentů je charakteristický pro

#104

regozemě

#105

Typickým novotvarem v obohacených luvických horizontech jsou

#105

jílové povlaky

#106

Illimerizace jako půdotvorný proces probíhá

#106

při slabě kyselé půdní reakci

#107

Sled horizontů O-Ah-El-Bt-C je typický pro

#107

luvizem

#108

"Subtyp ""pelický"" znamená"

#108

těžké půdy s převahou písčitých částic

#109

Nejvýznamnější složky klimatického faktoru z hlediska vlivu na vývoj půd jsou

#109

srážky a teplo

#110

Zhruba polovinu plochy ČR zaujímá

#110

zemědělská půda

#111

Efektivní úrodnost půdy

#111

je ovlivněná člověkem

#112

Částice o velikosti 0,002 až 0,01 mm se označují jako

#112

jemný prach

#113

Půdy s obsahem 1.zrnitostní kategorie (jílnatých částic) 10-20% se podle Novákovy stupnice označuje jako

#113

hlinitopísčitá

#114

U lehkých, písčitých půd je problémem

#114

malá schopnost zadržovat vodu z důvodu převahy nekapilárních pórů

#115

Příliš těžké půdy lze zlepšit

#115

přídavkem organické hmoty

#116

Preparace vzorku před stanovením zrnitosti má za cíl

#116

rozbití shluků a uvolnění samostatných částic

#117

Nejvíce bobtnavý je

#117

montmorillonit

#118

Půdní koloidy koagulují

#118

za dostatku dvojmocných či trojmocných kationtů

#119

Struktura, kdy agregáty mají tvar vyvinutý nejvíce v horizontálních směrech se označuje

#119

deskovitá,lístkovitá

#120

Zhutnění půdy není příčinou

#120

snížení objemové hmotnosti půdy

#121

Objemové vyjádření vlhkosti

#121

udává podíl objemu vody z celkového objemu vzorku

#122

Lentokapilární bod je

#122

hranicí mezi lehce a těžce pohyblivou kapilární vodou

#123

Osmotický potenciál půdní vody je dán

#123

koncentrací rozpustných solí v půdní sondě

#124

Stejné pF hodnotě odpovídá v jílovité půdě ve srovnání s písčitou

#124

vyšší vlhkost

#125

Lehké půdy mají ve srovnání s těžkými

#125

vyšší záhřevnost

#126

Ulmifikace vyžaduje pro svůj průběh

#126

výhradně anaerobní podmínky

#127

Huminové kyseliny

#127

jsou nerozpustné v kyselém prostředí

#128

Obsah humusu v orničním horizontu na orné půdě 4,5% byste označili jako

#128

vysoký

#129

Nekvalitní humus má

#129

vyšší hodnotu barevného kvocientu Q4/6

#130

Hlavní zdrojem humusotvorného materiálu v půdě jsou

#130

rostlinné zbytky

#131

Vrstvu kationtů obklopující koloid tvořený organickými látkami označujeme jako

#131

kompenzační

#132

Titraci lze použít pro stanovení

#132

výměnné půdní reakce

#133

Mezi bazické kationty nepatří

#133

Al3+, Fe3+

#134

Principem chemické sorpce je

#134

vznik nerozpustných nebo málo rozpustných sloučenin

#135

Variabilní náboj koloidů jílových minerálů je dán

#135

odštěpením vodíku ze skupin -OH

#136

Efektivní kationtová kapacita

#136

udává množství kationtů, které je půda schopna poutat při jejím skutečném pH

#137

Stadium meziproduktů rozkladu a resyntézy organické hmoty v půdě vzniká

#137

částečným rozkladem humusotvorného materiálu biologickými procesy

#138

Analýzou základních charakteristik sorpčního komplexu jsme zjistili, že hodnota T(KVK)=42,3 a Ha=2,3mmol(+)/100g. Znamená to, že

#138

sorpční kapacita je velmi vysoká

#139

Mezi biologické novotvary patří

#139

krotoviny

#140

Obohacený luvický horizont je obohacen o

#140

jíl a železo

#141

K redukci železa v půdě dochází

#141

při glejovém procesu

#142

Sled horizontů Ah-Ep-Bhs-Bs-C je typický pro

#142

podzol

#143

Hnědozem jako půdní typ

#143

vzniká procesem illimerizace

#144

Nejvíce zlepšující plodinou z hlediska půdních vlastností je

#144

vojtěška

#145

Hnojení dusičnanem vápenatým ( ledkem) jako dusíkatým hnojivem vede v půdě mj.

#145

ke zlepšení struktury

#146

Mezi hlavní způsoby degradace zemědělské půdy se řadí

#146

vodní eroze, zhutnění půdy

#147

Lesní půdu zaujímá v ČR zhruba

#147

třetina celého půdního pokryvu

#148

Vegetace má pro půdotvorný proces hlavně funkci jako

#148

zdroj humusotvorného materiálu

#149

Částice o velikosti 0,05 až 0,1mm se označují

#149

práškovitý písek

#150

Půda s obsahem I. zrnitostní kategorie se označuje jako

#150

jílovitá

#151

Jílovité minerály 2:1

#151

zahrnují skupinu illitu

#152

Objemová hmotnost půdy je

#152

hmotnost objemové jednotky vysušené půdy v neporušeném stavu

#153

Retenční vodní kapacita půdy se stanovuje odsáváním…

#153

po 24 hodinách

#154

Hmotnostní vyjádření vlhkosti

#154

udává poměr hmotnosti vody k hmotnosti suchého vzorku

#155

Koeficient zavlažení

#155

v případě hodnoty vyšší než 1 indikuje promyvný vodní režim

#156

Pro výměnu mezi půdním a atmosférickým vzduchem je nejdůležitější

#156

difuze

#157

Vlhké půdy mají

#157

vyšší tepelnou vodivost

#158

Proces hromadění organických látek s velmi obtížným rozkladem je

#158

ulmifikace

#159

Střední obsah organické hmoty ve svrchních humusových vrstvách je

#159

2 až 3%

#160

Proces mineralizace organické hmoty

#160

uvolňuje energii pro mikrobiální činnost

#161

V průběhu humifikace dochází ve složení půdy

#161

relativnímu snížení obsahu kyslíku

#162

Ve srovnání s fulvokyselinami mají huminové kyseliny

#162

nižší kationtovou výměnou kapacitu

#163

Elektronegativní koloidy (acidoidy) jsou vytlačovány

#163

humusovými látkami a jílovými minerály

#164

Hydrolitická reakce půdy vyjadřuje

#164

schopnost půdy měnit reakci roztoků hydrolyt…

#165

Byla zjištěna hodnota pH KCl 6,6. Znamená to, že

#165

výměnná půdní reakce je slabě kyselá

#166

Při kyselé půdní reakci

#166

se snižuje přístupnost většiny živin

#167

V půdním roztoku mají obvykle mezi anorganickými …

#167

Cl-, SO42-, NO3-, HCO3-

#168

Principem chemické sorpce je

#168

vznik nerozpustných nebo málo rozpustných sloučenin

#169

Pro poutání kationtů v půdě je nejvýznamnější interakce

#169

fyzikálně chemická

#170

Kationtová výměnná kapacita půdy je dána

#170

obsahem a složením jílu a organické hmoty

#171

Hodnota stupně nasycení půdy V = 95% znamená

#171

vysoký podíl bazických kationtů v půdě

#172

Oglejení jako půdotvorný proces spočívá v

#172

oxidačně redukčních změnách půdních složek, vlivem podzemní vody

#173

Humusové horizonty

#173

tvoří svrchní část půdního profilu

#174

Spodické horizonty se vyskytují u půdního typu

#174

podzol

#175

Velmi vysoká kationtová výměnná kapacita je typická pro půdní typy

#175

vertisoly

#176

Hlavním půdotvorným procesem u kambizemí je

#176

hnědnutí a tvorba jílu

#177

Nejpříznivější strukturou půdy se vyznačuj půdní typy

#177

černozemě a černice

#178

Sled horizontů Ap-Ac-A/C-(K)-Ck je typický pro

#178

černozem

#179

Novotvary vzniklé illimerizací (u hnědozemě..)

#179

povlaky jílových minerálů

#180

Nejvyšší klasifikační jednotkou v Taxonomickém třídění půd je

#180

referenční třída

#181

Zhutnění (utužení) půdy je příčinou

#181

zhoršení propustnosti půdy pro vodu

#182

Přídavek jílu v zahradnických substrátech vede

#182

ke zvýšení retenční schopnosti pro vodu

#183

Vápnění obvykle vede v půdě ke

#183

snížení půdní kyselost

#184

Lesní půda zaujímá v ČR zhruba

#184

Jednu třetinu půdního pokryvu

#185

Vyšší obsah písku v půdě

#185

Zvyšuje propustnost provodu

#186

Organická hmota

#186

Zlepšuje zadržování vody v půdě

#187

Humifikace vyžaduje pro svůj průběh

#187

Střídání aerobních a anaerobních podmínek

#188

Kvalitní humus

#188

Má vyšší poměr HK/FK

#189

Hlavním zdrojem vody v půdě je většinou

#189

Srážková voda

#190

Kapilární půdní voda je ohraničena následujícími hydrolimity

#190

Retenční vodní kapacitou a lentokapilarnim bodem

#191

Pro dychání kořenů rostlin

#191

Musí obsahovat 02 v půdním vzduchu dosahovat alespoň 20 %

#192

Celková pórovitost půdy

#192

Představuje podíl objemu póru z celkového objemu půdy

#193

Aktivní reakce půdy vyjadřuje

#193

Koncentraci (aktivitu) H* ve vodném výluhu nebo suspenzi půdy

#194

Příčinou kyselé reakce půdy mohou být zejména

#194

Kyselé mateční horniny

#195

Pro poutání dusičnanu je nejvýznamnější sorpce

#195

Biologická

#196

Potencionální kationtová výměnná kapacita

#196

Udává množství kationtů, které je půda schopna poutat při PH upraveném 7 či vyšší

#197

Převahou relativně čerstvé organické hmoty s rozeznatelným původem se vyznačuje

#197

Horizontem L

#198

Ochuzené horizonty E v půdním profilu

#198

Jsou obvykle ochuzeny o jíl nebo oxidy železa, manganu a hliníku

#199

Forma nadložního humusu mor

#199

Se vyznačuje tenkym horizontem A

#200

Hnědnutí jako půdotvorný proces spočívá v

#200

Obohacení horizontů o naplavené železo

#201

Na žule a jiných kyselých horninách a jejích rozpadech můžeme očekávat například půdní typy

#201

podzol, kryptopodzol

#202

Podzoly v ČR se vytvářejí

#202

Ve vyšších horských polohách

#203

Lesní půdy

#203

Se vyznačují ve srovnání se zemědělskými půdami nižším přímým vlivem člověka

#204

U lehkých, písčitých půd je problémem

#204

Malá schopnost zadržovat vodu

#205

Organická hmota

#205

Podléhá v půdě rychlému rozkladu bez ohledu na složení vstupujícího humusotvorného materiálu

#206

V průběhu humifikace dochází ve složení organické hmoty

#206

K relativnímu zvýšení obsahu dusíku

#207

Vyšší poměr H K/FK

#207

Označuje kvalitní humus

#208

Voda v půdě

#208

Má význam pro transport látek půdou

#209

Gravitační voda v půdě

#209

Se vyskytuje pouze dočasně v hrubých pórech

#210

Půdní vzduch má ve srovnání s atmosférickým obvykle

#210

Vyrazne vysš obsah CO2

#211

Struktura, kdy agregáty mají tvar vyvinutý více ve svislém směru, se označují

#211

Prismatická, sloupcovitá

#212

Výměnná reakce půdy vyjadřuje

#212

Schopnost půdy měnit reakci roztoků neutrálních solí

#213

Příčinou kyselé reakce půdy mohou být

#213

Dlouhodobě rosotucí jehličnaté lesní dřeviny

#214

Pro poutání větších nepolárních organických molekul v půdě je nejvýznamnější sorpce

#214

Fyzikální

#215

Stupeň nasycení sorpčního komplexu udává

#215

Procentický podíl bazických kationtů v sorpčním komplexu

#216

Obsahem částečně rozložených organických zbytků a rozpoznatelným původem u většiny materiálu se vyznačuje

#216

Horizont F

#217

Spodické obohacené horizonty

#217

Se vyskytují zejména u podzolu

#218

Forma nadložního humusu moder

#218

Je typická především pro kambizemě

#219

Illimerizace jako půdotvorny proces spočíva v

#219

Tvorbě jílových minerálů

#220

Na píscích a rozpadech pískovců a jiných hrubozrnných horninách můžeme očekávat např. půdní typy

#220

Rezozem, podzol