#118
Anticyklona
#118
Anticyklóna
- tlaková výše
- oblast vyššího tlaku vzduchu v atmosféře
- na synoptické mapě je charakterizována alespoň jednou uzavřenou izobarou
- klesající vzduch se u povrchu rozbíhá do všech stran
- vlivem Coriolisovy síly se na severní polokouli vzduch proudící z anticyklóny stáčí ve směru hodinových ručiček
- jedná se o základní tlakový útvar
- označení V nebo H
- stálá anticyklóna Azorská
- sezónní anticyklóna sibiřská a kanadská
Středoevropské podnebí - léto
- minimální oblačnost
- slabý vítr
- žádné srážky
Středoevropské podnebí - zima
- buď jasné a mrazivé počasí bez srážek
- nebo inverzní oblačnost v nižších polohách (pokud klesá vlhký vzduch tak i se srážkami)
#119
Atmosfera
#119
Atmosféra
- 78 % N~2~, 21 % O~2~, 1 % Ar, CO~2~, vodní pára, stopové množství dalších plynů
- troposféra
- stratosféra: 7 - 50 km, teplota stoupá s nadmořskou výškou
- mezosféra: 50 - 85 km, teplota s nadmořskou výškou klesá
- termosféra: 85 - 1000 km, teplota s nadmořskou výškou stoupá, vytváří se zde polární záře
- exosféra: plynule navazuje na meziplanetární prostor
z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule
Ionosféra:
- ovlivňuje šíření elektromagnetických vln
- složena z neutrálního plynu, iontů a elektronů
- odrážejí se od ní krátké vlny (radioprovoz na větší vzdálenosti)
- nachází se v oblasti mezosféry a termosféry
#121
Briza
#121
Bríza
- pravidelný vítr vznikající díky rozdílu teplot ve dne a v noci
- vzniká rozdílem tlaku na dvou různých místech
- rozdílu tlaku je dosaženo rozdílnými teplotami nad velkou vodní plochou a nad pevninou
Mořská
- ve dne vane chladný vítr od vody směrem na pevninu
- v noci naopak směrem z pevniny nad vodní plochu
Horská (katabatický vítr)
- vane v noci směrem do údolí
Městská
- v letních měsících v nočních hodinách vane studený vítr směrem do města
#124
Cumulonimbus
#124
Cumulonimbus
- dešťová kupa
- mohutný hustý oblak velkého vertikálního rozsahu
- základní druh oblaku
- jsou na něj vázány bouřky
- vznikají z oblaku cumulus congestus
- často se při jeho vývoji objevují přeháňky a bouřky
- nejčastěji se vyskytuje v letních měsících (vlhko a horko, nebo nástup studené fronty)
- patří mezi oblaka nízkého patra a bývá řazen k vertikálním oblakům
#125
Konvekce
#126
Milankovicovy parametry
#126
Milankovičovy cykly
Excentricita:
- změna výstřednosti oběžné dráhy Země kolem Slunce
- oběžná dráha Země má tvar elipsy
- tvar dráhy se mění díky gravitačnímu působení Jupiteru a Saturnu z kruhové na eliptickou
- cyklus trvá cca 100 tisíc let
Sklon rotační osy Země:
- osa není kolmá na rovinu oběhu Země kolem Slunce
- úhel mezi osou rotace a kolmicí na rovinu oběhu se mění
- cyklus trvá cca 41 tisíc let
Axiální precese:
- změna směrování zemské osy
- v současnosti osa míří na Polárku
- cyklus trvá cca 26 tisíc let
Milankovičovy cykly mají vliv na střídání dob ledových a meziledových. Ovlivňují množství záření dopadající na póly. Cykly nemají vliv na současné klimatické změny.
#127
Zonalni a meridionalni cirkulace
#128
El nino
#128
El Niňo
- teplá fáze jižní oscilace (ENSO) [^1]
- jev je spojen s pásmem teplé oceánské vody (ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku)
- ENSO je cyklus střídání teplé a studené vody
- El Niňo je doprovázen vysokým tlakem vzduchu v západním Pacifiku a nízkým ve východním Pacifiku
- fáze El Niňo trvají většinou čtyři roky
- mezi zářím a listopadem se v oblasti objevují výrazné srážky
La Niňa
- chladná fáze ENSO
- teploty ve východním Pacifiku podprůměrné a tlak vzduchu vysoký
- tlak vzduchu v západním Pacifiku nízký
Cyklus ENSO způsobuje globální změny teplot a srážek
[^1]: El Niño Southern Oscillation
#129
Fen
#129
Fén (föhn)
- na návětrné straně pohoří stoupá a ochlazuje se a tím dojde k vypadávání srážek.
- na závětrné straně klesá a adiabaticky [^1] se otepluje s rostoucím tlakem.
- nárazový padavý vítr s malou relativní vlhkostí na závětrné straně hor
- pro vznik je nutný rozdíl tlaků na každé straně hory
[^1]: termodynamický děj, při kterém nedochází k tepelné výměně mezi soustavou a okolím
#130
Cyklona
#130
Cyklóna
- tlaková níže
- oblast se sníženým tlakem vzduchu
- tlak v jejím okolí je vyšší, než uvnitř oblasti
- na synoptické mapě je vyznačena alespoň jednou uzavřenou izobarou
- značí se N nebo L
- na severní polokouli rotuje vždy proti směru hodinových ručiček
- jedná se o základní tlakový útvar
- stálá cyklóna Islandská
#132
Meteorologicke druzice
#132
Meteorologické družice
- slouží k získávání dat o stavu atmosféry (profil, složení)
- experimentální: slouží k výzkumu
- operativní: slouží k předpovídání počasí
- polární (pohybují se po polárních drahách - kopírují poledníky a přelétávají nad póly)
- geostacionární (jsou "zavěšené" stále nad jedním místem nad Zemí)
#133
Okluzni fronta
#133
Okluzní fronta
-
teplá a studená vzduchová hmota se při setkání nepromíchají díky různé hustotě
-
vytvoří dlouhou frontu [^1], která přináší změnu počasí
-
na synoptické mapě je zobrazena fialovou (černou) barvou se střídáním půlkruhů a trojúhelníků
-
studené fronty (obecně) postupují rychleji než teplé
-
studená tedy může "dohnat" teplou a spojit se s ní a vytvořit okluzi
-
teplá vzduchová hmota je tak vytlačována nahoru a ztrácí kontakt se zemským povrchem
-
rozlišují se teplá a studená okluzní fronta
-
Studená okluze
-
vzduch za studenou frontou je chladnější než studený vzduch před teplou frontou
-
Teplá okluze
-
studený vzduch za studenou frontou je teplejší než studený vzduch před teplou frontou
-
[^1]: úzká přechodová zóna mezi vzduchovými hmotami
#134
Studena fronta
#134
Studená fronta
- rozhraní mezi teplým a studeným vzduchem
- fronta postupuje rychle (cca 50 km/h)
- na čele vytlačuje teplejší vzduch prudce nahoru
- vzniká bouřková oblačnost (cumulonimbus)
- po přechodu fronty přichází ochlazení
- zpravidla fouká studený nárazový vítr
- stoupá tlak
I. druhu
- především v zimním období
- vrstevnatá oblačnost
- déletrvající srážky
II. druhu
- pásmo je úzké
- na čele se tvoří bouřky s intenzivními srážkami
- po přechodu fronty srážky ustávají
#135
Tepla fronta
#135
Teplá fronta
- rozhraní mezi dvěma vzduchovými hmotami, které se liší teplotu a vlhkostí
- teplejší vzduchová hmota se nasouvá na studenou
- dochází k jejímu stoupání a tvorbě oblaků
- vznikají cirrus a cirrostratus
- později se začínají objevovat altostratus, stratus, nimbostratus
- začínají se objevovat atmosférické srážky
- poklesne tlak a stoupne teplota
- zpočátku mohou být výstupné proudy tak silné, že vzniknou oblaky cumulonimbus a silnější srážky
#136
Tropicka cyklona
#136
Tropická cyklóna
- tlaková níže v podobě obrovského víru s charakteristickým okem ve středu
- rozsáhlý rotující bouřkový systém s velmi nízkým tlakem
- od 100 do 2000 km v průměru
- vznikají v tropických oblastech (nikoliv ovšem přímo na rovníku)
- hlavním zdrojem energie pro jejich vznik je prohřátí moře do určité hloubky a nad určitou teplotu (27˚C)
- má více názvů, dle oblasti výskytu: cyklón, tajfun, hurikán